Pandemie solidarity

Autor článku:

Jan Vepřek

Publikováno  26.07.2021

 Zavřené školy by jistě mohly víceméně znamenat konec výuky na školách. Věřím, že tomu tak nebude. Jsem optimista.

1. Jsem nadšen z toho, jak zareagovaly mnohé společnosti z oblasti vzdělávání, které zdarma zpřístupnily mnohé materiály. Je jasné, že částečně může jít i o formu marketingu, ale hlavní je, že společnost opravdu může těžit z nově poskytovaných on-line materiálů.
2. Mám radost z toho, jak se k věci postavili učitelé, naživo i v různých FB skupinách se řeší zejména to, jak danou situaci řešit a jak z ní vyjít vítězně. Nevidím a neslyším vzdechy nad tím, jak nyní bude vše náročné, a nad nemožností věci správně uchopit. Na mnoha školách neznamená tato situace pouze nasázet dětem seznam stránek v učebnicích, ale probíhá cílená snaha o propojení e-learningovým typem vzdělávání, webináři, sdílením obrazovky a různými dalšími postupy, které jsou ve firmách již dávno na stole.
3. Mám za to, že i tato zkušenost může pomoci českým učitelům, aby se etablovali jako flexibilní a profesionální odborníci, kteří se nebojí výzev a jsou schopni v krizových situacích zareagovat adekvátně a s nasazením (přiznejme si, že pokud to myslíme nyní s učením váženě, je to veskrze náročnější pozice, než kdybychom učili ve školách).
4. Z nové situace naprosto jasně vytěží nejvíce instituce, ve kterých je hluboce zakořeněné růstové myšlení a profesionální optimistický přístup. Každá situace může být považována za problém či výzvu, a myslím si, že se nám může podařit nastavit některé postupy, které bychom jinak postupně zaváděli několik dlouhých měsíců.
5. Vidím prostor pro to, abychom více a cíleně pracovali se zodpovědností jednotlivých dětí. První reakce „hurá prázdniny“ rychle opadne a začne se ukazovat, že potřeba učit se, zkoumat, poznávat, je vlastně integrální součástí naší osobnosti.
6. Navíc vnímám uvedení dětí do možností učení se na webu jako veliké plus, které se jim nepochybně v životě několikrát zúročí. Tato situace se může stát i dobrým odrazovým můstkem k tomu, aby děti pochopily smysl webu a způsob komunikace na něm. V dnešní době, kdy promítáme dokument V Síti, se to může ukázat jako velice důležité. Obecně tato situace může směřovat ke kultivaci práce na internetu našich dětí.
7. Vidím prostor pro práci s rodinami, které by chtěly v nadměrné míře přebírat otěže (a doteď to tak dělaly) nad domácí prací některých dětí. Třeba se nám podaří dostat se vzájemnou koordinací postupů do fáze, že dítě bude samo chtít vzdělávat se.
8. Věřím, že to, co potřebujeme podpořit, je „pandemie solidarity“ mezi námi. Solidarity s těžkou situací rodin, seniorů, dětí i učitelů. Také věřím tomu, že je zde skryt potenciál k nastavení lepší komunikace a řešení problémů, které se českému školství může několikrát v dobrém vrátit.